Vsetínský zázrak

8. 01. 2012 15:09:03
Vím, že to bude vypadat jako trapné přihřívání si své začátečnicko - blogerské polívčičky. Každý druhý je tu totiž odborník na romskou problematiku a je to navíc velmi citlivé téma těchto dní. Ale já o těchto věcech přemýšlím fakt už hodně dlouho. A stále míň je nechápu.

v. hurtová

Vlastně o těch problémech s naší neoblíbenou menšinou uvažuju přinejmenším už od doby, kdy se díky "vyřešení" romské otázky vyšvihl jeden pan starosta do vysoké politiky. Většina lidí mu za to tehdy málem líbala ruce a dodnes mnozí čekají na to, že se s velikou slávou opět ujme své funce v čele radnice. Pak prý bude zase lépe. Zatím moc dobře není, naše město je podle posledních průzkumů na 51. příčce z celkem 63 dotazovaných. Zjišťovalo se, jak se u nás žije, prostě sociální situace a jsme na tom nevalně hlavně díky nízkým platům a vysoké dlouhodobé nezaměstnanosti. Kriminalita je však v normě, na to můžeme být hrdí, ale k tomu se ještě dostanu.

Nejdříve však k těm vzpomínkám, které mě dodnes nenechávají úplně klidnou. Podobných "pavlačáků", jako byl ten, co nás proslavil, bylo v centru Vsetína celkem dost, všechny se postupně rekonstruovaly, zvedaly se v nich nájmy a dodnes dobře slouží svému účelu. Někteří nepřizpůsobiví a neplatiči se ale nechali bydlet v posledním z nich, ten postupně chátral, říkalo se mu "dům hrůzy". A ne nadarmo. Občané volali po nápravě, podepisovali petice, především zdravotníci ze sousední polikiniky přímo úpěli. Ale řešit vám to stále tak nějak nešlo. Musely se dělat i nepopulární kroky, například zrušit jednu sportovní základní školu, která měla sice výbornou tradici i výsledky, ale pro její budovu se našlo lukrativnější využití. Taky bylo třeba spoustu věcí vybudovat, různá parkoviště, vylepšit náměstí, prostě bylo toho moc a nebylo to jednoduché. Jenže pak se přiblížily volby a, republiko, div se, ten odporné dopě zmizelo navždy z tváře města, jen se po něm zaprášilo. Jako zázrakem, i se svými obyvateli. Šlo to ráz naráz. Dokonce se stihly ještě i natisknout perfektní "bilbórdy".

Tož tak. Byl to velký úspěch (pro někoho). I nyní se naši radní či starostky snaží udržet nakročený směr, Romové se nám díky tomu téměř nevyskytují v centru města. Nevím, jak je to možné, ale už je snad ani nenapadne vysedávat před kulturákem. Jen někteří, co si hned nedali říct, se přemístili na chodník hlavní ulice, tam, co visí smuteční oznámení. Vlastně na lavičky lemující ulici. Hned naproti je totiž jedna herna (jedna z mnoha). A slušní lidé tam opět nemohli málem ani projít, zase došlo na stížnosti. Někoho ale napadlo další elegantní řešení - uřezat prostě ta dřevěná sedátka. Takže až se vám z některé z těch smutných zpráv o tom, kdo opustil tento svět, podlomí kolena, už si také nesednete.

Nebo odpad. Myslím ten velkoobjemový. Občané měli dříve možnost pravidelně vyhazovat staré skříně, televizory, gauče, prostě všechnu tu nepotřebnou vetěš přímo do připravených kontejnerů. Jenže u nich už číhali ONI, klidně tam hlídkovali celou noc, jen aby mohli vyhrabat a použít či zrecyklovat, co se jen dalo. To teda taky dost lidem vadilo. Možná někde v cizině mají co půl roku takové akce, že co kdo nechce, vystrčí přímo před dům na ulici, komu se to hodí, ten si to v klidu odnese a zbytek pak technické služby odklidí. Ale my ne, my nejsme tak bohatí, abychom podporovali takovéto lidi. To jsme si raději nechali vybudovat ještě jeden sběrný dvůr, poblíž centra. Možná by stačil i ten původní, za městem, ale evopské peníze se taky musí točit, že... Jen dopravu odpadu si teď každý musí obstarat už pěkně sám. Téměř všichni sice mají auto, jenže málokomu se s tím chce složitě nakládat a převážet, popřípadě si shánět nákladní vozík. Výsledek je ten, že to každý stejně lifruje ke kontejnerům, i když se to nesmí. Ale co je hlavní, že nikdo nezná dne ani hodiny, kdy vás napadne něco vyhodit, takže už se žádné hlídky nedrží a nikdo na nás neparazituje. Ten věčný nepořádek u popelnic se už nějak přežije.

Pak se ještě (taky z peněz EU) podařilo krásně opravit jedno hřiště, které bylo předtím leta letoucí v havarijním stavu, asfalt samá boule. Jenže co se nestalo, ony si nám na tom zbrusunovém sportovišti pak začaly hrát děti. No kdyby děti, ale JEJICH děti. Normálně basket. Byla to hrůza. Copak jsme někde v Harlemu či co? Vůbec není pravda, že "kdo si hraje, nezlobí." Ani si nedovedete představit ten křik a ten svinčík všude kolem. Občané se opět oprávněně bouřili a chtěli raději úplně hřiště zrušit, než toto snášet. Jenže to by se musely vracet ty dotace. No, bylo to ošemetné, ale nakonec snad někoho zase osvítilo, možná se stal další zázrak nebo co, ale na tom hřišti si už děti nehrají. Vůbec žádné. Takže konečně mají v okolních domech svůj klid.

Pak že to nejde! Máme čisté město (když teda nepočítáme to okolí kontejnerů) a hlavně klidné, kriminalita ani žádné nepokoje nás tu netrápí. Pravda museli jsme něco obětovat. Museli jsme být tvrdí i sami na sebe a stále být ve střehu, protože doba je nejistá. Tolik prospěšných věcí bylo uděláno, tolik úsilí a nemalých investic nás to stálo. Ale naši občané jsou nevděční, nedají si pokoj, stále něco kritizují a nepřestávají si stěžovat. Teď se jim pro změnu nelíbí naše moderně pojaté náměstí Svobody. Prý se nedá přejít suchou nohou. Všude je plno louží a hlavně černočerného bahna. Tak to nás teď asi nejvíc trápí. Nebo že by to bylo černé svědomí?

Autor: Vlasta Hurtová | neděle 8.1.2012 15:09 | karma článku: 17.18 | přečteno: 2242x

Další články blogera

Vlasta Hurtová

Myši patří do nebe

Tento článek není recenzí, jen spíš určitým zamyšlením se nad tímto filmem... Varuji předem, že asi obsahuje spoiler! A omlouvám se za tu morbidní fotku, ale když je to o smrti myšky, tak toto jsme před časem našli!

11.2.2022 v 22:55 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 317 | Diskuse

Vlasta Hurtová

Dlouhovláska 2

A už od dob Libuše víme, že dlouhé vlasy neznamenají automaticky i dlouhé vedení. Ale někdy, bohužel, zasáhne naši korunu krásy zákeřná nemoc... A co s tím pak?

10.2.2022 v 6:51 | Karma článku: 5.89 | Přečteno: 212 | Diskuse

Vlasta Hurtová

Dlouhovláska 1

Dlouhovlásky zde byly, jsou a budou! A už od dob Libuše víme, že dlouhé vlasy neznamenají automaticky i dlouhé vedení. Jenže ne každému je v tomto směru přáno. A někdy, bohužel, zasáhne naši korunu krásy i zákeřná nemoc...

9.2.2022 v 17:22 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 554 | Diskuse

Další články z rubriky Zlín

Mirka Pantlíková

„Pane policajte, máte pumpu?“

K napsání tohoto článku o úsměvných příhodách s našimi vnuky mě inspiroval článek blogerky Jitky Štanclové, ve kterém popisuje zážitky ze svého „babičkovského“ života.

19.7.2022 v 17:35 | Karma článku: 21.45 | Přečteno: 739 | Diskuse

David Kalčík

Začátek roku jak vyšije

Na silvestra si přátelé přejí hodně štěstí, hlavně zdraví, což je opravdu hezký zvyk. U nás ten nový rok nezačal zrovna podle mých představ.

17.1.2022 v 9:26 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 614 | Diskuse
Počet článků 61 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1327

Neživím, nepřepínám, ale pořád něco řeším...

 

 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...