Skutečně je potřeba se podívat na to, jak je SZR definován, tedy jako výsledek manipulace JEDNÍM rodičem. Pak musí být každému, i průměrně inteligentnímu člověku zřejmé, že za něj nemohou oba rodiče (a pokud ano, není to SZR).

Pan Hroch řekl "většinou". Takže za žblept roku bych považoval to, že ho na tuto cenu někdo nominoval. No a když půjdeme do důsledku... pokud by se manželství nerozpadlo, nebylo by zřejmě syndromu. Při rozpadu manželství mají pak většinou vinu oba aktéři.

No a ke "střídavce"... může to být dobré řešení, ale vymáhání silou za každou cenu také může být tím nejlepším způsobem, jak o dítě definitivně přijít. Situace se vyhrocuje, psychika bývá rozbrnkaná a věci se řeší v emocích. Nejlepší cesta, jak spustit počátek onoho syndromu.

Dle mého názoru nemá žádný smysl lámat to silou...

Syndrom zavrženého rodiče má svou přesnou definici. Zde si nelze hrát na nějaké "většinou" nebo "kdyby"... Pro lepší ilustraci uvedu příklad : Muž fungoval jako milující a pečující otec dítěte - podílel se na péči o něj od narození. Ve věku 2 let dítěte došlo k rozchodu partnerů - matka i otec si našli nové partnery. Otci bylo po dobu 2,5 roku zcela bráněno matkou v kontaktu s dítětem. Následně při soudně nařízeném asistovaném styku vyjde najevo, že dítě otce jako osobu nenávidí, zavrhuje atd... Proč? Jakým způsobem se na tom mohl otec "podílet", když dítě nemohl vůbec vidět a dítě si jej ani samo nemůže pamatovat?

Pochopila jsem, že anketu Žblept roku provozuje Aleš Hodina. Už to hovoří samo za sebe a diskvalifikuje ji z reálného života....

Navíc jsem chtěla rozkliknout "žblebt" Alice Bendové a nerozkliknul se , pouze jsem mu dala hlas...omlouvám se I když ji nepovažuji za velkou myslitelku.

Co mne ovšem zajímá nejvíce jsou procenta hlasujících - proč ne počet?

Aby se nezjistilo, že do ankety přispívá pár zhrzených otců, pane Hodino?

A jinak - naprosto souhlasím s názorem Petra Hrocha, že pokud dítě trpí syndromem zavrženého rodiče, bude na tom mít ten "zavržený" svůj podíl.

Dá se někde hlasovat o moudrost roku

Dovoluji si nesouhlasit - SZR je opravdu problém manipulace jednoho rodiče proti tomu druhému (neřeším tady "viníky" rozpadu vztahu - tam si většinou se svou troškou do mlýna oba přijdou, ani oprávněnost křivdy partnerů).

Že anketu Žblebt roku považuji za další z dětinsky útočných nesmyslností je věc druhá, ale... vinit otce ze zhrzenosti je, při vší úctě, hloupé. Sebrat otci děti prostě jen proto, že "to jde" u nás ještě stále není ničím výjimečným. A že takoví otcové hledají způsob, jak svůj vztah s dětmi bránit je přece dobře zejména pro ty děti. Možná, že kdyby bylo "zvykem", že dětem zůstávají oba rodiče (neřešme formu péče), bylo by potřeba méně ústavní péče, méně pěstounů.

Jestli pan Hroch takové kraviny vypouští, určitě se on ani jemu podobní nad sebou zamýšlet nebudou. Zároveň bych se velmi obávala toho, aby nějaký Barnevernet vstupoval do nastíněných potíží dětí, vyhrožovalo se rodičům a podobně. Především je potřebné pracovat s rodičem a jeho svědomím, který u dětí tento syndrom vyvolává a dětem takto ubližuje. Každý člověk však má nějaké trápení a vypořádání se s ním ho spíše posílí

Jakou "kravinu" máte přesně na mysli?

Naštěstí nemám s tímto syndromem žádné zkušenosti, ale myslím si, že pan Hroch měl pravdu.

Stejně jako na vzniku dítěte, tak i na vzniku problémů se vždy podílejí oba rodiče.

A pokud jeden z rodičů, většinou matka, dítě izoluje od otce a štve proti němu, tak si myslím, že na tom ten otec má vždy nějaký svůj podíl viny.

Jojo, a až Vám někde ukradou auto, taky na tom budete mít svůj podíl viny. Vždyť jste byl i u toho, když jste ho kupoval, že?